Vaginální výhřez neboli prolaps je sestup kteréhokoli z orgánů v malé pánvi - močového měchýře, dělohy nebo konečníku. K prolapsu dojde, když jsou svaly a vazy pánevního dna vytaženy a oslabeny, a tudíž přestanou poskytovat vhodnou oporu pro již zmíněné orgány v malé pánvi. V důsledku toho může některý z těchto orgánů sklouznout níž a opřít se do dělohy zezadu (rektokéla) či zepředu (cystokéla), nebo v horším případě a při vyšších stupních prolapsu může z vagíny i vyčnívat (děloha).
Prolaps dělohy může ovlivnit ženy jakéhokoli věku. Obvykle však postihuje ženy po menopauze, nebo ženy po vaginálním porodu. K prolapsům po menopauze dochází z důvodu změn hormonálních, které ovlivňují elasticitu tkáně. Tkáně se může oslabit, vytáhnout se, a v případě svalů pánevního dna ztratit svou podpěrnou funkci.
Po vaginálním porodu může také dojít k sestupu pánevních orgánů, ale bývá to z důvodu porušení vazů a tkání v závislosti na zvýšení nitrobřišního tlaku během porodu a následné fyzické zátěži. K poklesu nemusí dojít bezprostředně po porodu, ale bývá to během šestinedělí nebo i později. Proto by měly ženy po porodu odpočívat, vyvarovat se velké fyzické zátěži, nebo nosení těžkých břemen, což by vedlo ke zvýšení nitrobřišního tlaku, který by měl negativní dopad na svaly pánevního dna.
Závažnost poklesu závisí na míře poklesu, aktuálně existují čtyři stupně:
Stupeň 1 (mírný prolaps) - děloha nebo orgány mírně klesají do pochvy
Stupeň 2 (střední výhřez) - děloha nebo orgány poklesly tak, že znemožňují vstup do pochvy
Při prolapsu stupně 3 nebo 4 (závažný výhřez) - děloha nebo orgány přesahují za vchod do pochvy, a částečně nebo úplně opouští vaginální kanál. V tomto případě je indikace chirurgické léčby.
Skutečnost, že žena trpí prolapsem, výrazně zhoršuje její kvalitu života. Častá nepohodlí, která prolaps způsobuje, jsou:
pocit tlaku nebo trnutí v pochvě nebo pánvi
tkáň vyčnívající z pochvy
dyskomfort až bolest během pohlavního styku
pocit sedění na malém míči nebo jako by něco vypadávalo z pochvy
únik moči, plynů nebo stolice
nepohodlí až bolest v dolní části zad
příznaky jsou méně obtěžující ráno a zhoršují se v průběhu dne
PREVENCE
Chcete-li snížit riziko prolapsu, zkuste následující:
pravidelně provádějte hypopresivní techniku, která je revoluční metodou v posilování svalů pánevního dna. Tento typ cvičení posiluje svaly pánevního dna formou nedobrovolnou, ale za to velmi rychlou a účinnou. Pravidelným cvičením se zvyšuje klidový svalový tonus vnitřních břišních a svalů pánevního dna
léčte a předcházejte zácpě. Pijte hodně tekutin a jezte potraviny s vysokým obsahem vlákniny, jako je ovoce, zelenina, luštěniny a celá zrna
zvedejte předměty správně a vyvarujte se těžkým věcem. Při zvedání předmětů používejte nohy namísto břicha nebo zad
začněte léčbu chronického kašle nebo bronchitidy a nekuřte
vyhněte se přibývání na váze. Poraďte se se svým lékařem, abyste zjistili ideální hmotnost a pokud potřebujete, informujte se o strategiích hubnutí.
JAK HYPOPRESIVNÍ METODA POMÁHAJÍ PŘI PROLAPSU?
Během hypopresivní metody dochází k sání neboli k aspiraci vnitřních orgánů. Pánevní orgány se během tohoto aspiračního manévru pohybují s bránicí v kaudokraniálním směru, tzn. směrem nahoru. Tento manévr lze nazvat také „brániční aspirace“, protože je to právě bránice, která stoupá a uvolňuje se, a způsobuje tak podtlak, který způsobí zmíněný účinek aspirace nebo sání na vnitřní orgány. Je možné sledovat pomocí MRI (magnetické rezonance) a ultrazvuku, jak stoupají střeva, stejně jako děloha, močový měchýř, močová trubice a konečník.
Systematickým a vytrvalým cvičením po dobu několika měsíců je možné „přemístit“ vnitřní orgány v malé pánvi, zlepšit zvládání nárůstu nitrobřišního tlaku při aktivitách každodenního života a tonizovat břicho a svaly pánevního dna.
Funkční pánevní dno je zodpovědné za podporu a udržování pánevních orgánů na svém správném místě, uzavření pánve zdola a tlumení nárůstu nitrobřišního tlaku (například při kýchání, smíchu, poskoku, zvedání břemene).
KLINICKÉ DŮKAZY
V klinické praxi jsou objektivní zlepšení pozorována u léčby vaginálních prolapsů pomocí hypopresivního cvičebního protokolu. To znamená u pravidelného cvičení minimálně 2x týdně po dobu 20-ti minuti dochází k úžasnému zlepšení. Doba zlepšení závisí na míře poškození závěsného aparátu (svalová i pojivová tkáň), držení těla a odbourání špatných pohybových stereotypů.
Na následujícím obrázku lze vidět rozdíl mezi klasickým cvikem na břicho - sedy-lehy (obr. vlevo) a provádění hypopresivní metody (obr. vpravo) kdy dochází k uzavření a zúžení poševního vchodu, aktivaci svalů pánevního dna a vytažení orgánů v malé pánvi nahoru.
Prolapsy 1. a 2. stupně se mohou výrazně zlepšit nebo dokonce zvrátit. V ostatních případech je rehabilitace pomalejší, žena musí mít větší dávku trpělivosti, ale mnohdy je možné vyhnout se i operacím.
U žen, které již podstoupily chirurgický zákrok (například hysterektomii), je léčba a rehabilitace pomocí hypopresivní metody také velmi prospěšná. Pokud došlo k vyjmutí dělohy, je nutné zabránit dalšímu prolapsu, tonizovat svaly hráze, vnitřní břišní svaly a také napravit držení těla.
Pokud máte zájem začít cvičit tuto techniku s certifikovanou instruktorku, můžete ji vyhledat na tomto odkazu.
Pokud preferujete on-line kurz určený pro začátečníky s názvem Začínáme s FitBelly®, použijte tento odkaz.
Více info o metodě získáte na www.fitbelly.cz