Pánevní dno jako záchytná síť nebo tvarem spíš jako padák? V následujícím lehce odborném článku se dozvíte několik novinek, které jste možná nevěděli o svalech pánevního dna. Pokud Vás tato tematika alespoň trochu zajímá, určitě byste si tento článek neměli nechat ujít!
Sada myofasciálních (svalově-povázkových) struktur, které tvoří svaly pánevního dna, zavírají pánev zespodu a podpírají orgány v malé pánvi. Ženské pánevní dno je protnuto třemi otvory, kudy ústí: konečník, vagína a močová trubice.
Svaly pánevního dna (diafragma pelvis) můžeme rozdělit do tří rovin nebo vrstev:
povrchová
střední
hluboká
V tomto článku se jen krátce zmíníme o hluboké vrstvě, kde v zadní části najdeme sval m. levator ani (zdvihač konečníku), který hraje zásadní roli ve správném řízení podpory a viscerálním odpružení pánevního dna.
m. levator ani
M. levator ani se tradičně dělí na tyto části:
m. pubococcygeus
m. iliococcygeus
m. puborectalis (s určitými výhradami)
Zabývat se budeme spíše perineálními svaly, ale nejprve je potřeba si popsat pojem perineální membrána, kterou byla dříve označována diaphragma urogenitale. Je to trojúhelníkovitá vazivově svalová ploténka, která se rozpíná mezi stydkou kostí, sedacími kostmi a kostrčí, a obklopuje pochvu a močovou trubici.
Perineální svaly neboli svaly poševní hráze je složitý komplex svalů, který se nachází mezi řitním otvorem a zadní stranou poševní. Jedním z důležitých svalů je mm. transversus perinei, který je tvořen hlubokou a povrchovou vrstvou.
Povrchová vrstva prochází napříč celým perineálním prostorem a přední částí konečníku.
Hlubokou vrstvou prostupuje močová trubice a pochva. V centrum perinei je průsečík s diafragma pelvis, neboli pánevním dnem.
V těchto svalech můžeme pozorovat trvalou elektrickou aktivitu. Stálá svalová aktivita je vysvětlena přítomností velkého množství vláken typu I (tonická vlákna). Tato vlákna jsou v neustálé svalové kontrakci, a to i v klidu. Znamená to, že pánevní dno je neustále v jakémsi „napnutém“ stavu. Tomuto stavu přispívá hojná přítomnost pojivové tkáně. Pánevní dno je tvořeno přibližně 80% pojivové tkáně. Pouze 20% je svalová tkáň. Analyzujeme-li svalovou tkáň perinea, zjistíme, že podíl svalových vláken odpovídá jeho funkci podpůrného svalu. Velké procento jsou tak vlákna typu I, 80% a pouze 20% jsou vlákna typu II. To ukazuje na jeho podpůrnou a tlumící funkci vnitřních pánevních orgánů.
Historicky byla perineální muskulatura reprezentována jako konvexní, tvarem připomínající ,,záchytnou síť'', protože knihy klasické anatomie opírají svůj popis o studie na mrtvých tělech. Studie publikovaná v roce 2006 naznačuje, že morfologie svalu m. levator ani u živého subjektu je odlišná od morfologie popsané v klasických anatomických pracích. Tuto studii provedl belgický doktor Marcel Caufriez na živých asymptomatických ženách (nikoli na mrtvolách) a prokázal v ní, že pánevní dno má tvar dvojité konkávní kupole tvarem připomínající dva padáky. (odkaz na studii:
Na snímcích pořízených ke studii lze vidět pánevní dno ve tvaru padáku.
V této studii provedené pomocí nukleární magnetické rezonance je potvrzena hypotéza, že morfologie pánevního dna představuje tvar dvojité kupole s dolní a zadní konkávitou. Díky tomu je jeho „tlumící“ funkce nitrobřišního tlaku účinnější. Rovněž je prokázána existence anatomo-morfologických rozdílů svalu m. iliococcygeus (část m. levator ani) mezi ženou bezdětnou a ženou-matkou. Což potvrzuje jeho vztah k těhotenství a/nebo porodu.
Rizikové faktory ovlivňující svaly pánevního dna
Existují různé faktory, které mohou způsobit, že tyto „kopule“ ztratí svou konkávnost a funkčnost, a proto nebudou správně plnit svou tlumící a vyprazdňovací funkci. Některé rizikové faktory pro svaly pánevního dna jsou:
Těhotenství
Porod
Zásahy při porodu (epiziotomie, kleště, vakuová pumpa)
Chronická zácpa
Menopauza
Stárnutí
Kvalita pojivové tkáně
Genetika
Sport
Pánevní dno je schopné po určitou dobu odolávat vysokým tlakům, a to i díky své tonicko-statické aktivitě. V mnoha případech a za určitých podmínek však nastává doba, kdy se schýlí k „relaxaci“ a tím může vygenerovat řadu funkčních nemocí, které známe pod pojmy: močová nebo fekální inkontinence, prolaps či výhřez dělohy.
Z tohoto důvodu je vhodné pravidelně provádět „kompenzační“ a preventivní cvičení, která pomáhají udržovat tyto svalové struktury v dobrém stavu a v jistém svalovém napětí. Hypopresivní cvičení jsou skvělým terapeutickým a preventivním nástrojem.
Pokud vás zajímá, jak hypopresivní technika může pomoci vašemu pánevnímu dnu, klikněte prosím ZDE.
A pokud máte zájem o odbornou konzultaci, nebo osobní či skupinovou lekci, přejděte prosím na seznam certifikovaných instruktorek hypopresivní techniky FitBelly®.
Těšíme se na Vás!