Hysterektomie: kdy dává smysl – a kdy by měla být až poslední volbou

Role fyzioterapie, pesaru a hypopresivní metody u prolapsu pánevních orgánů

Hysterektomie patří mezi nejčastější gynekologické operace. Přesto je kolem ní stále mnoho nejasností, zjednodušených výkladů a často i mylných očekávání. Ve své praxi se opakovaně setkávám s tím, že je ženám hysterektomie navrhována jako první řešení obtíží, zejména při prolapsu pánevních orgánů, aniž by byly dostatečně vysvětleny jiné možnosti léčby a dlouhodobé funkční důsledky tohoto zákroku.

Je důležité říct hned na začátku jednu zásadní věc: hysterektomie je velký a nevratný zásah do oblasti břicha a pánve. Má své jasné a nezpochybnitelné indikace a v některých případech je naprosto nezbytná. Neměla by však být automatickou volbou u funkčních obtíží, zvláště pokud žena nevyčerpala všechny konzervativní možnosti léčby.

Co je hysterektomie a kdy je skutečně indikovaná

Hysterektomie je chirurgický zákrok, při kterém dochází k odstranění dělohy. V některých případech se současně odstraňují také vaječníky a vejcovody. Mezi nejčastější indikace patří nádorová onemocnění, těžké a dlouhodobé krvácení nereagující na léčbu, pokročilá endometrióza, rozsáhlé myomy nebo výrazný prolaps dělohy.

U onkologických diagnóz nebo stavů, které přímo ohrožují zdraví či život ženy, má hysterektomie své nezastupitelné místo.U neonkologických obtíží by však měla být vždy zvážena konzervativní léčba, specializovaná fyzioterapie a práce s dechem a držením těla. Operace by neměla být prvním krokem, ale až řešením ve chvíli, kdy jiné cesty selhaly nebo nejsou dostatečné.

Co hysterektomie skutečně řeší – a co neřeší

Hysterektomie může ženě ulevit od některých symptomů, jako je bolest, silné krvácení nebo pocit tlaku, který je přímo spojený s dělohou. To je fakt, který nelze zpochybnit. Zásadní je ale pochopit, že samotné odstranění dělohy neřeší příčinu prolapsu ani funkci pánevního dna jako celku.

Prolaps nevzniká proto, že by „děloha byla problém“, ale v důsledku dlouhodobě narušených tlakových poměrů v břišní dutině. Klíčovou roli zde hraje nefunkční dechový vzorec, oslabený hluboký stabilizační systém a zvýšený nitrobřišní tlak, který se při běžných denních činnostech nepřenáší rovnoměrně. Pánevní dno pak musí dlouhodobě odolávat silám, na které není stavěné.

Děloha je navíc součástí komplexního systému svalů, fascií a vazivových struktur, které společně zajišťují stabilitu pánevních orgánů. Po jejím odstranění se tato rovnováha mění – dochází ke změně statiky pánve, k přerozdělení tlaku v břišní dutině a ke zvýšenému zatížení ostatních orgánů malé pánve.

V praxi se proto poměrně často stává, že žena podstoupí hysterektomii kvůli prolapsu dělohy, ale po několika letech se objeví nové obtíže: sestup močového měchýře nebo konečníku, inkontinence, únik plynů či stolice. Tyto potíže nejsou „novým problémem“, ale důsledkem toho, že původní funkční příčina nebyla nikdy řešena.

Prolaps 1. a 2. stupně: kdy má operace ustoupit konzervativní léčbě

U lehčích forem prolapsu, tedy u prolapsu 1. a 2. stupně, má konzervativní léčba velmi dobré výsledky. V těchto případech by měla být operace zvažována až jako poslední možnost, ve chvíli, kdy žena absolvovala cílenou fyzioterapii, pracovala s dechem a držením těla a přesto jsou obtíže pro ni dlouhodobě neúnosné.

Velmi často lze u těchto stupňů prolapsu stav výrazně zlepšit, stabilizovat nebo dokonce zcela eliminovat obtíže bez chirurgického zásahu – pokud je terapie vedena správně a dostatečně dlouho.

Prolaps 3. a 4. stupně: kdy dává smysl pesar a funkční práce s tělem

U prolapsu 3. a 4. stupně je situace odlišná. Orgány jsou již výrazně sestouplé a konzervativní léčba zde obvykle nemá za cíl „vrátit vše zpět“, ale stabilizovat stav, zmírnit obtíže a zabránit dalšímu zhoršování.

V těchto případech je velmi vhodné jako první krok zvolit správně zvolený pesar, který mechanicky podpoří pánevní orgány a přinese ženě úlevu v běžném fungování (o typech a volbě pesaru se podrobněji věnuji v samostatném článku).

Hypopresivní metoda zde hraje podpůrnou, ale stále velmi důležitou roli. Nepracuje s prolapsy 3. a 4. stupně stejně jako u stupně 1 a 2, ale pomáhá obnovit harmonii středu těla, zlepšit dechový vzorec a snížit nadměrný tlak, který na pánevní dno dlouhodobě působí. Díky tomu může výrazně zpomalit progresi prolapsu, zlepšit komfort ženy a v mnoha případech oddálit nebo zcela eliminovat nutnost operace.

Hypopresivní metoda: proč dává smysl v každé fázi

Hypopresivní metoda není klasické posilování a není založená na vědomém stahování svalů. Jejím cílem je reflexní obnovení funkce hlubokého stabilizačního systému prostřednictvím práce s dechem, držením těla a tlakem v břišní dutině.

Díky hypopresivnímu cvičení dochází k normalizaci dechového vzorce, snížení nadměrného nitrobřišního tlaku a k tomu, že střed těla začne fungovat automaticky – bez přetěžování a bez neustálého „hlídání“ pánevního dna.

Častý omyl: „Když nemám dělohu, nemusím řešit pánevní dno“

Velmi rozšířeným omylem je představa, že po hysterektomii už není potřeba pracovat s pánevním dnem. Opak je pravdou. Pánevní dno netvoří oporu pouze pro dělohu, ale také pro močový měchýř a konečník.

Pokud zůstane neřešený nefunkční dech, zvýšený nitrobřišní tlak a oslabený hluboký stabilizační systém, mohou i po odstranění dělohy postupně vznikat prolapsy dalších orgánů, inkontinence nebo únik plynů či stolice. Práce s pánevním dnem, dechem a držením těla je proto zásadní jak před operací, tak po ní.

Závěrem

Každá žena má právo na informované rozhodnutí. Nejen vědět, jaký orgán se odstraňuje, ale také jaké budou dlouhodobé funkční důsledky a jaké jiné cesty léčby existují.

Ve velkém množství případů lze pomocí cílené fyzioterapie, vhodně zvoleného pesaru a hypopresivní metody výrazně zlepšit kvalitu života bez nevratných chirurgických zásahů.

Hysterektomie má své místo.Ale měla by být poslední možností – ne první volbou.

E-book hypopresivní techniky FitBelly®

CZK 399.00

Koupit